V roce 1787 našel Švéd jménem CA Arrhenius neobvyklou černou rudu ve městě Ytterby nedaleko Stockholmu. V roce 1794 z něj Fin J. Gadolin izoloval novou látku. O tři roky později (1797) švédský AG Ekeberg tento objev potvrdil a novou látku pojmenoval yttria (yttrium earth) podle místa, kde byla objevena. Později, na památku gadolinitu, byl tento typ rudy nazýván gadolinit (také známý jako křemíková beryliová yttriová ruda). V roce 1803 objevili němečtí chemici MH Klaproth, švédští chemici JJ Berzelius a W. Hisinger novou látku - cerii - z druhu rudy (silikátová ruda ceru). V roce 1839 objevil švédský CG Mosander lanthan. V roce 1843 Musander znovu objevil terbium a erbium. V roce 1878 švýcarský vědec Marinak objevil ytterbium. V roce 1879 objevil samarium Francouz Bouvabadrand, holmium a thulium objevil Švéd PT Cleve a skandium objevil Švéd LF Nilson. V roce 1880 švýcarský vědec Marinak objevil gadolinium. V roce 1885 objevil Rakušan A. von Wels bach praseodym a neodym. V roce 1886 Bouvabadrand objevil dysprosium. V roce 1901 objevil Francouz EA Demarcay europium. V roce 1907 objevili Francouzi u G. Urbana lutecium. V roce 1947 Američané jako JA Marinsky získali promethium z produktů štěpení uranu. Od oddělení yttriové zeminy Gadolinem v roce 1794 do výroby promethia v roce 1947 uběhlo více než 150 let.